2003
Devátý ročník byl (konečně!) ve znamení slunečného počasí, snad proto, že jsme se vrátili k tradičnímu termínu na přelomu května a června (29.-31.5.). Přesto pořadatelé neponechali nic náhodě a zajistili (na Artíku nebývalý) luxus chatek s povlečenými postelemi, sprchami, kuchyňkami, jídelnou, ohništěm a společenskou místností v kempu Pionýrské u Svatošských skal na řece Ohři poblíž Karlových Varů. Samozřejmostí už byl dostatek svépomocí vrtěné Plzně. To ovšem na čtvrtečním startu devatenáct závodníků zatím netušilo. Nejprve vypukla 1.XC etapa, měřící v převažující prestižní kategorii téměř 80 kilometrů – takový malý maratónek 🙂 Šokujícím překvapením bylo fyzické zhroucení ointegrálkovaného Dastyho na pátém kilometru, které skončilo jeho hospitalizací v nemocnici. (Podle posledních zpráv je v pořádku.) První část závodu jinak proběhla bez většího kufrování a závad s výjimkou Snakeho prodřeného pláště, kvůli němuž byl milosrdně převezen do tábora a nemilosrdně označen za podcenistu. V místě konání proběhlo vše podle osvědčené šablony. Závodníky jsme už moc netrápili a po vyvěšení vlajky jsme se soustředili na noční tmelení (tlemení?) při táboráku. Pátek byl ovšem napěchován doplňkovými disciplínami. Borci si hned po ránu vypláchli ospalky při triathlonu, který zahájil dvoukilometrový matracing po Ohři (bože, to byl pohled!) a završil běh a bajking oba po třech kilácích. To nám jako pořadatelům bohatě vynahradilo měsíce příprav závodu. Po obědě se družstva vydala na orientační etapu, z níž se zcela dezorientována vrátila až k večeru. Zbytek dne byl až do úplného setmění (s krátkou přestávkou na večeři) vyplněn soutěžemi v bunnyhopu, jízdě zručnosti na kole s volantem, rytířským turnajem, hromadnou vyřazovačkou, zakápnutím, jízdou po zadním, jízdou vsedě na řídítkách zády napřed, závodem na tandemu a dalšími chujovinami, až jsme chvilkami měli pocit (ale opravdu jen pocit), že se borcům stýská po předchozích dvou ročnících, kde se mohli jen tak v klídku povalovat v průtrži mračen a oddávat se sladkému čvachtavému nicnedělání. Přijeli se na nás podívat Fla, Fery, Koloušek starší a Pery, který si v sobotu dokonce šlehnul sólo poslední etapu. Opět noční táborák, u kterého si přítomní mohli odreagovat frustraci z prožitých příkoří. Předčasně. Ráno byli po snídani zavlečeni pod blízký krpál a přinuceni k nechutnému uphillu, ve kterém byl jejich fatalismus podroben těžké zkoušce. Pobyt byl těsně před odjezdem na druhou XC etapu završen vhozením oblečených pořadatelů do řeky – to když účastníkům došlo, že se táhli každý s pěti kily písku jen proto, aby pro rozmar strůjců akce vytvořili na břehu Ohře jakousi pidipláž. V zamluveném AC Startu se všichni s úlevou sjeli po závěrečných padesáti kilometrech na ceremoniál vyhlášení výsledků. Znovu se při něm do rána vydatně krkalo, prdělo a hovořilo jadrnou přebuzštinou. Všichni obdrželi ročníkové tričko, pamětní listy, frťánky, diplomy, někteří maturitní vysvědčení za čtvrtou účast v řadě a vítězové si mohli potěžkat putovní Artamonovův pohár a pocákat přihlížející šampusem. Vítězství v klání, které každoročně zohledňuje výsledky v crosscountry, orientaci, triathlonu a doplňkových disciplínách, si letos v prestižní kategorii zaslouženě odnesli Bořek a Robík, v účastnické kategorii nic nezanedbali Kamil s Pallem a jako technicky nejvšestrannější bajker byl oceněn Švejk. No a na konec chceme poděkovat všem fanouškům a dobrým lidem, kteří se jakkoliv podíleli na zdárném průběhu letošního ročníku. Ten příští už bude desátý – tedy mimořádný, a rádi si v předstihu vyslechneme nápady a nabídky pomoci od všech dosavadních absolventů Malého Artíka!
Informace ke stažení: itineráře (55 KB), mapa (480 KB)