O vzniku bikingu

Věnujme pozornost jevu, prosakujícímu koncem 20. století a zvanému bajking. Ano, ten bajking, který sice zdánlivě připomíná cyklistiku, ale v podstatě s ní nic společného nemá, protože dvounožec s kolem na rameni, nořící se za šera v neskutečně orvaném oblečení, plný šrámů, krvavých tržných a sečných ran, ze ztemnělých bažinatých houštin za účelem překonat zabijácký a smrtelně mu nebezpečný asfaltový či šotolinový úsek, aby opět mohl zmizet v místech, o kterých ostatní smrtelníci slyšeli pouze z vyprávění svých předků, a ke kterým se váží báje o tom, že tam kdysi kdosi v zoufalství a naprosté tmě zabloudil, ale od té doby jej nikdy nikdo nespatřil a pokud náhodou přežil, nebyl už do smrti veselý; tak tedy tento dvounožec opravdu není cyklistou, je to bajker.

V souvislosti se vznikem bikingu bylo napsáno mnoho článků, padala velká jména jako Gary Fisher, Tom Ritchey a další. Samozřejmě, moderní historie nepolemizuje s tím, kdo říká, že kolébkou tohoto sportu, či spíše choroby, je Amerika, ale my víme své. Víme o heroickém činu mužika Artamonovova, který byl logickým vyústěním dávné bikerské tradice v jeho vlasti. Všichni víme, že pojem bikingu prosákl v této zemi i do místních geografických názvů a snad jen neúcta k historii zapříčinila, že nemnoho Rusů dnes ví, odkud se ve skutečnosti vzal název nejhlubšího jezera na světě, Bajkalu, nebo slavného kosmodromu Bajkonur a myslím, že mnoho tamních starousedlíků už dnes nebude schopno vysvětlit vznik jevu zvaného bajkalidy. Přitom existence a definice bajkalidy je nejvýmluvnějším a zároveň nejpřesvědčivějším důkazem vztahu ruské historie k bikingu a zcela jasně popisuje přímý vztah mezi ní a bajkem. Je pouze výsledkem tupého ignorantství, že tento pojem nakonec skončil v oboru geologie, protože každý jenom trochu zasvěcený bajker při studiu této definice pozná, odkud vítr vane. Stačí vyslovit, že bajkalidy je “orogenní zóna lemující západní a jižní okraj sibiřské platformy, která byla zvrásněna během bajkalské orogeneze na rozhraní prekambria a kambria. To že je budována mocným komplexem starších proterozoických hlubokovodních sedimentů a vulkanitů proniknutých granitoidy” už není tak zcela podstatné, ale o první části definice nelze pochybovat, ta hovoří zcela výmluvně jasným bajkerským slangem.

Ve stínu Artamonovova jména se však skromně krčí další velikán bajkerské historie, starověký Řek jménem Ezop. Vždyť Ezopovy bajky ze 6. stol. př.n.l. právem náleží ke klasickému dědictví, které se dnes sice nikdo neodváží zpochybňovat, ale opět došlo k necitlivému zařazení do oboru písemnictví a literatury, což je téměř zločin. Nevíme sice, jak tyto bajky vypadaly, ale důležité je, že víme, že vůbec byly.

Sany

Ohodnoťte článek:

nic mocujdedobrépoutavéskvělé (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Autor: Dan

Zakládající člen a webmaster A.M.bike, autor tohoto webu. Chorý mozek, pachatel tratí. Ve volném čase se kromě cyklistiky věnuji programování internetových aplikací v jazyce HTML, CSS, PHP, MySQL a Javascript.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.