Škola jízdy v “balíku”

Každý jen trochu sportovně laděný cyklista, lhostejno zda biker či silničář, vzhlíží k některé z dnes již bohaté nabídky masových akcí, cyklomaratonů, vytrvalostních jízd či bikových festivalů. Láká ho změřit síly s ostatními a zažít ten pocit jízdy v pelotonu, hovorově v „balíku”. Problém je v tom, že drtivá většina účastníků těchto hromadných setkání se připravuje téměř výhradně sama, případně ve dvojici. a neovládá pohyb ve skupině. Při maratónech a dalších podnicích podobného ražení jsme pak svědky příhod, které mohou někoho napříště odradit.
skola-jizdy-v-quotbalikuquot

Jízda v pelotonu má své zákonitosti, zvláště v profesionálních podmínkách platí striktní, i když nepsaná pravidla, jejichž porušení se nevyplácí. U rekreačních cyklistů však ke kritickým situacím povětšinou nedochází záměrně, ale z nevědomosti, technické nevyspělosti a z nedostatku zkušeností. Uvědomme si, že převážně nejde o žádné závodníky. Vždyť kupříkladu Jizerská padesátka poutá každoročně stovky hobbíků všeho věku a výkonnosti, kteří mnohdy jedou nad hranicemi svých možností. Správné návyky nelze získat jinak než při kontaktu s kolegy-cyklisty. Tisíce kilometrů najetých osaměle vás hrozby totálně pokaženého maratónu nezbaví. Nejlepším učitelem je pochopitelně praxe, ale ne každý má možnost účastnit se tréninkových vyjížděk s partou přátel, a tak vezměte na úvod sezóny zavděk alespoň základním souborem rad, kterak se vyhnout nejčastějším chybám.

  1. Nevybočujte náhle ze směru jízdy
    Nic nedokáže balík cyklistů rozhodit víc než jedinec, který jednoduše nedokáže jet rovně a který je svými náhlými a neočekávanými pohyby neustálou hrozbou pro ostatní. Cení se rozvaha, klid a především předvídavost. Vždy počítejte s tím, že váš kolega může zareagovat neadekvátně či pozdě na překážku nebo neočekávanou změnu situace.
  2. Nepoužívejte triatlonové nástavce
    To platí zvláště pro silničáře, i když výtečníci (rádoby závodníci) zalehlí na řídítkách svého biku jsou rovněž občas k vidění. Od nich raději dál. Triatlonové i zkrácené nástavce na řídítka jsou v oficiálních silničních závodech zakázaný, při masových jízdách je to spíše otázka ohleduplnosti, zda je dotyční raději odmontují nebo jednoduše nepoužijí, l u cyklisty se sebedokonalejší technikou jízdy se ovládání kola při použití nástavců zhoršuje a pro jízdu v pelotonu jsou vyloženě nevhodné. Nehledě na to, že v případě potřeby není jezdec schopen včas reagovat a brzdit, neboť k brzdovým pákám má příliš daleko.
  3. Nenechte ve stoupání zařazeny příliš těžký převod
    Častá chyba především bikerů. Na úzké stezce stačí i menší technické stoupání a při nevhodně zařazeném převodu zablokujete všechny za sebou. Rada praví: raději zařaď lehčí převod, než jsi v podobných situacích zvyklý používat. Kořeny, kameny a jiné překážky nebo neodhadnutelná překvapení totiž znepříjemní situaci nejenom vám, protože budete muset zpomalit nebo dokonce zastavit, ale zablokujete cestu i ostatním. Podobné zácpy jsou v MTB maratónech zvláště v prvních kilometrech po startu vzhledem k rozdílné technické vyspělosti účastníků zcela běžné.
  4. Nesnažte se vysprintovat každý kopec
    Cyklisté vůbec nemají rádi ve skupině takové narušitele, kteří na úpatí každého kopce nasadí maximální tempo na těžký převod, aby roztrhali skupinu a po pár stovkách metrů se ‘utavili’. Nejde jen o to, že kazí tempo a narušují pravidelné střídání. Obzvlášť v maratónském závodě je výhodnější jet ve skupině a dvojnásob to platí ve stoupání. Šetřete energii do závěrečné fáze, kdy budete cítit každé zbytečné šlápnutí navíc z předchozích kilometrů.
  5. Nedívejte se na překážky, ale na cestu, kudy je chcete objet
    Většina začátečníků dělá tu chybu, že se zvláště v terénu soustředí na překážku (výmol, kořen, strom, kámen, vyjetou kolej), místo toho, aby se maximálně koncentrovali na to, kudy pojedou. Taky se vám stalo, že jste se chtěli vyhnout velkému balvanu uprostřed cesty tak usilovně, až jste nabourali přímo do něj? Není to nic neobvyklého, kolo má totiž tendenci jet tam, kam se díváte. Tuto fixaci na cíl lze využít pozitivně. Překážku ignorujte a soustřeďte se na ten směr jízdy, který jste si zvolili. To samé lze uplatnit i na silnici (sklo, díry, kanály). Mějte na paměti, že kolo bude následovat vaše oči.
  6. Nevstávejte ze sedla příliš prudce
    Spontánně tak strhnete kolo trochu dozadu. To však vůbec nepotěší jezdce jedoucího za vámi. Výtečník, který provádí podobné věci, bude nejspíš ze skupiny co nejdříve vyobcován. Vstávání ze sedla a znovunasednutí lze nacvičit. Ve fázi pedálu na vrcholu otočky zdvihněte bok a kontrolujte váhu těla, aby dokončila plynule pohyb. Totéž opakujte při nasednutí.
  7. Nezůstaňte v sedle po celé stoupání
    Za dětských let se kluci trumfovali, kdo jaký kopec vyjel, aniž by vstal ze sedla. Je to samozřejmě hloupost. Při jízdě ze sedla sice automaticky stoupá srdeční frekvence a zvyšuje se rytmus dýchání, neboť do práce se zapojuje více svalových skupin. Rozhodně však neplatí, že při setrvání v sedle se méně nadřete. Pravidelné střídání vstání a nasednutí pomáhá udržet tempo, uleví přetíženým zádovým svalům a oddálí celkovou únavu. Při zvednutí se ze sedla se rovněž doporučuje zařadit těžší převod, neboť díky váze těla ho utočíte. Po návratu do sedla opět zařaďte lehčí převod.
  8. V zatáčce nenechávejte pedál na vnitřní straně dole
    Jedna z nejčastějších a opravdu začátečnických chyb, přitom takováto jízda je zcela nepřirozená. V pelotonu dokáže v hodně ostré zatáčce zavadění pedálu o vozovku (platí to však i v terénu) nadělat pořádnou paseku a vést k hromadné kolizi. Někteří nezkušení cyklisté dokonce v zatáčce otáčejí pedály, což je stejně, možná ještě více nebezpečné.
  9. Nejezděte s příliš strnulou horní částí těla
    Snad pod dojmem vyprávění bývalých závodníků, kteří strávili hodiny na trenažéru před zrcadlem, se někteří cyklisté domnívají, že když budou urputně držet řídítka a v sedle sedět nehnuto jako socha, přiblíží se profesionálům. Naopak, uvolněte se. Používejte horní část těla jako další odpružení vašeho kola. Uvolněná ramena a ruce dokáží absorbovat spoustu otřesů a také při kontaktu s ostatními jezdci jsou rozhodně lepší uvolněná ramena a lokty, jinak se jakýkoliv vzájemný dotyk přenese na strnule sevřená řídítka a končí pádem.
  10. Nezrychlujte, když se ocitnete na špici
    Jízda ve skupině nejlépe funguje ve chvíli, kdy dokáže udržet jednotné tempo. Ale zvláště tzv. prestižáci, nejspíše s minimem zkušeností, mají dojem, že jakmile se ocitnou na čele skupiny, musejí okamžitě bušit do pedálů a dát najevo ostatním, jak jsou na tom dobře. Je to medvědí služba, rozháraná jízda bere zbytečně síly. l v profesionálních závodech se můžeme často setkat se situací, kdy menší skupinka na špici, pokud spolupracuje, ujíždí celému pelotonu, neboť ten se ubíjí v krátkých nástupech a není schopen vytvořit homogenní skupinu se strojovým tempem. Ještě jeden tip. Při jízdě na druhém místě ve skupině zkontrolujte rychlost na computeru a tu se pak snažte následně udržet na “první figuře”.
  11. Nenechávejte příliš velký odstup
    Cyklistickou hantýrkou díra nebo odlep za jezdcem před sebou se nemusí vyplatit. Když ztratíte kontakt, bude vás stát spoustu energie i menší odstup smazat. Je to stará známá pravda, zvláště při bočním větru, který dokázal rozhodnout spoustu velkých závodů. Vám sice nejde o vítězství, ale o to v pohodě dojet. Když vás však takříkajíc utrhnou, prožijete muka. Je lepší se zmáčknout a dojet ztrátu několika desítek centimetrů než pak kilometry sjíždět několikametrový odstup.
  12. Nelepte se na zadní kolo jezdce před sebou
    Rada, která částečně popírá tu předchozí, ale jen zdánlivě. Mnoho pádů ve dvojicích či ve skupinách je důsledkem právě lepení se na zadní kolo jezdce před vámi. Stačí, když pak náhle změní směr, zpomalí nebo ho nerovnost trochu rozhodí a následkem je pád.
  13. Neriskujte na mokrém povrchu
    Závodníci někdy dokáží za deště projíždět zatáčky doslova ekvilibristicky a často umějí ustát i drobnější smyk. Vy však podobné kousky nezkoušejte. Jednak nemáte tolik zkušeností a na rozdíl od regulérnch závodů většinou nejedete po uzavřené trati. Za mokra je používání přední brzdy prakticky vyloučeno, obzvlášť když je bicykl v zatáčce nakloněný. Důležité je také používat ochranné brýle, protože se viditelnost za deště snižuje. Nemusí ani pršet, stačí jen voda odstřikující od zadního kola jezdce vpředu.Pokud už lze dopředu předpokládat, že se během maratónu spustí déšť či bude minimálně mokrá vozovka, připravte se na to obutím širších pneumatik a nahustěte je spíše na nižší tlak. Jestliže máte možnost, použijte přímo pláště určené do mokra. Nejlepší přípravou je pochopitelně trénink, zkoušejte, jak dalece lze věřit adhezi pneumatik v různých situacích a za různých povětrnostních podmínek. Vždy je lepší spadnout v sólové jízdě než při závodě ve skupině. Dobrou školou je jízda na horském kole po silnici, kde vás širší pláště za mokra více podrží a dají vědět, kdy už jste překročili hranici snesitelného rizika. Důležitý je i správný posed, respektive pohyb těla. Při vjezdu do zatáčky je třeba se posunout v sedle dozadu a zůstat tělem nízko nad řídítky. Pokud je cyklista příliš vzpřímený, snižuje se tím jeho schopnost kontrolovat kolo.
  14. Nehypnotizujte pouze jezdce před sebou
    Je třeba sledovat i dění ve větší vzdálenosti v popředí pelotonu. Lze se tak vyhnout mnoha pádům, neboť podezřelý pohyb či ruch vpředu vás na toto nebezpečí včas upozorní. Rada je jednoduchá, držet hlavu stále nahoře, třebaže s pokračující únavou je to stále těžší.
  15. Nezávoďte s větrem
    Je to marný boj. l silný vítr však lze obelstít. Pokud víte, že se budete vracet do výchozího místa, je vždy lepší vyrazit proti větru a vracet se po větru. Je to především psychická podpora, ale i otázka rozložení sil. Kdo zažil euforii z toho, že prvních padesát kilometrů se pedály otáčely samy a pak proti větru nemohl na rovině utočit ani nejlehčí převod, ví, o čem je řeč. Silný vítr je zrádný v tom, že pokud jedete ve známém terénu, svádí vás to k použití obvyklého převodu, ale ten je v daném momentě příliš těžký. Pomoci může aerodynamická poloha, ale mnohem důležitější jsou pevné nervy a dobrá morálka. Vítr je demoralizující prvek, jeho pokoření je otázkou silné vůle. Zkuste ho jednoduše ignorovat.
Ohodnoťte článek:

nic mocujdedobrépoutavéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Autor: Dan

Zakládající člen a webmaster A.M.bike, autor tohoto webu. Chorý mozek, pachatel tratí. Ve volném čase se kromě cyklistiky věnuji programování internetových aplikací v jazyce HTML, CSS, PHP, MySQL a Javascript.

2 komentáře u „Škola jízdy v “balíku”

  1. anonym

    Chybí ještě “nepředjíždějte, nebrzděte, nejezte, neohlížejte se, nemluvte, nezávoďte” než bych takhle jezdil, tak raději budu prodávat na trhu mrkev

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.