Smutné přiznání Lance Armstronga

Legenda Lance Armstrong je v troskách. Příběh o nemoci, uzdravení a triumfech ve slavné Tour de France skončil televizním rozhovorem v pořadu Oprah Winfreyové. Bývalý sedminásobný vítěz žlutého dresu v něm přiznal: “Ano, během svých sedmi vítězství na Tour jsem používal zakázané látky.”

Sedm let byl Armstrong lídrem amerického týmu US Postal, v jeho barvách vyhrál sedmkrát nejslavnější závod světa. A přes všechna obvinění a útoky neustále jakýkoliv podvod odmítal. “Nikdy jsem nedopoval. Nejsou důkazy.” Podlehl až po dlouhých letech.

Minulý týden odeslal Armstrong textovou zprávu agentuře AP. “Oprah jsem dovolil, ať jde v otázkách, jak daleko chce,” psal v ní. “Takže to bude naprosto otevřený rozhovor?” ptala se Winfreyová hned na úvod jednačtyřicetiletého bývalého závodníka, když v tmavém saku a modré košili usedl naproti ní. “Ano!”

A začala hra na ANO – NE.

Používal jste někdy EPO?
Ano.

Krevní doping?
Ano.

Testosteron?
Ano.

Podváděl jste při některé ze sedmi vítězných Tour?
Ano.

Bylo podle vašeho názoru možné vyhrát Tour sedmkrát po sobě bez použití zakázaných látek?
Ne, není to možné.

Považoval jste to v té době za špatné?
Zní to hrozně, ale ne. Přišlo mi to tak normální jako foukání vzduchu do galusek a plnění bidonů vodou. Já doping nevymyslel, ale nebojoval jsem proti němu. Je mi to líto!

Fungoval ve vašich týmech nejpropracovanější dopingový program?
Ne, takový rozhodně nebyl. Bylo to profesionální, bez rizika, chytré, pokud to tak můžeme nazvat. Ale říct, že to bylo větší než východoněmecká olympijská mašina v 70. a 80. letech, to ne.

Během tříhodinového interview, které Winfreyová předtočila už v pondělí a do svého pořadu rozdělila na dvě části, vyšlo na povrch mnoho detailů o systému dopingu v Armstrongových týmech. S užíváním zakázaných substancí začal už v polovině devadesátých let. Když svoje praktiky popisoval, ve tváři měl tvrdý a upřímný výraz.

“Na začátku mé kariéry to byl kortizon a pak začala generace EPO,” vzpomínal. Celou tu dobu svůj podvod tajil. “Proč? Nemyslím, že dám nějakou skvělou odpověď. Byla to jedna velká lež, kterou jsem opakoval několikrát. Hnala mě neskutečná touha po vítězství. Dnes je však ten příběh špatný a toxický.”

Sám během let nazval jiné cyklisty lháři, když se snažili na jeho americký příběh zaútočit. Armstrong byl přece pro fanoušky hrdinou, který přežil rakovinu. Mnozí jeho kolegové z pelotonu však věděli, jak se na vrchol dostal. “Pravda není taková, jak jsem ji prezentoval,” povídal. “Byl to perfektní příběh po tak dlouhou dobu, jenže to nebyla pravda.”

Jak dlouho jste dopoval?
Pokud někdo tvrdí, že celý život, tak to není pravda. Naposledy to bylo, když jsem projel cílem Tour de France 2005. Po svém comebacku nikdy! I když nejsem velkým fanouškem cyklistické unie UCI, její biologické pasy v tomto směru pomohly.

Byl jste lídrem týmu, nutil jste i ostatní dělat to, co vy?
Byli jsme všichni dospělí chlapi a dělali jsme svá rozhodnutí. Měli jsme sice od závodníků nějaká očekávání – potřebovali jsme, aby byli zdraví, silní, aby předváděli výkony. Ale já jsem nikdy nikomu nenařídil: musíš, pokud chceš zůstat v týmu, pokud chceš jet na Tour. Vím, že právě teď nejsem tou nejdůvěryhodnější osobou, ale opravdu jsem to nikdy neudělal. V týmu byli závodníci, kteří se rozhodli nedopovat.

Bál jste se, že vás chytnou?
Ne.

Lidé, co vám věřili, se zlobí, jak jste je podvedl.
Na to mají úplné právo. Strávím zbytek života tím, že se budu snažit získat zpět jejich důvěru a budu se jim omlouvat.

Tak jednoduché to však Armstrong nejspíš nebude mít. Už dávno ho vyškrtli z dějin Tour de France, bude muset vrátit svoji medaili z olympijské časovky v Sydney, dostal doživotní distanc v cyklistice. Daleko horší však budou žaloby, které se na něj valí. Pořadatelé závodů, kde bývalý cyklista startoval a vyhrával, stejně jako jeho bývalí sponzoři požadují navrácení peněz, Armstrongovi navíc hrozí i civilní žaloby.

Ohodnoťte článek:

nic mocujdedobrépoutavéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Autor: Dan

Zakládající člen a webmaster A.M.bike, autor tohoto webu. Chorý mozek, pachatel tratí. Ve volném čase se kromě cyklistiky věnuji programování internetových aplikací v jazyce HTML, CSS, PHP, MySQL a Javascript.

1 komentář u „Smutné přiznání Lance Armstronga

  1. Zed

    Jestli je někdo překvapenej, tak to moc nechápu. Sport je buď čistej nebo vrcholovej. Obojí najednou je protimluv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.