V neděli 24. dubna 2005 se vrátili do České republiky Lucie Kovaříková a Michal Jon – dva mladí lidé, kteří tři roky šlapali na kolech kolem světa a navštívili při tom všechny kontinenty, včetně Antarktidy.
Po překročení hranic ze Slovenska na hraničním přechodu Skalica/Sudoměřice (u Hodonína) jeli ještě týdenní triumfální jízdu po republice, aby v neděli 1. května 2005 v pravé poledne dojeli do obory Hvězda v Praze. A proč právě tam? Protože odtamtud přesně před třemi roky 1. května 2002 kolem 12 hodiny polední odjížděli. 1. května 2005 v pravé poledne se na to samé místo vrátili s tím rozdílem, že v nohách majít téměř 70 tisíc kilometrů a přijeli z druhé strany zeměkoule. Lucie se tak stala první Češkou, která na kole objela svět.

Čím je tato cesta výjimečná
• První Češka na kole kolem světa
• Trasa vedoucí přes všechny kontinenty
• První stopy českých cykloturistů v Antarktidě
• Dobytí nejjižnějších bodů Austrálie, Jižní Ameriky a Afriky
• První český přejezd Austrálie ze západu na východ

Jak to vlastně začalo
Lucie Kovaříková (nar. 1972) a Michal Jon (nar. 1971), oba povoláním učitelé, podnikali společné cyklistické výpravy od roku 1994. Orientovali se především na severní a severozápadní Evropu: projeli Skandinávii až na Nordkapp, Velkou Británii, Irsko a objeli dvakrát Island. Za sedm let při těchto cestách najeli cca 22 000 km, což s jarními a podzimními tréninkovými jízdami po České republice dalo dohromady kolem 40 000 km.

Jednou tak Lucie s Michalem hleděli do mapy na místa, která by rádi na kolech navštívili, a napadlo je, že pokud by ta místa propojili, byla by z toho docela pěkná cesta kolem světa. Pak se jich jeden přítel při hovoru o Víťovi Dostálovi, který jako první Čech naši planetu na kole objel, zeptal:
„A kdypak se vy dva vydáte na cestu kolem světa?“
Od té chvíle bylo téměř rozhodnuto…

NA KOLECH KOLEM SVĚTA VŠEMI KONTINENTY

Evropa
Po zhruba ročních přípravách a všemožném zařizování se Lucie s Michalem 1. května 2002 vydávají z pražské Obory Hvězda na cestu kolem světa a plní si tak svůj cestovatelský sen.

Z Prahy se vydávají na sever – první zemí je Německo. Následuje Dánsko, odtud devítidenní návštěva – samozřejmě s koly – Grónska a pak už cesta Skandinávií na nejsevernější bod evropské pevniny, poloostrov Nordkinn.

Asie
Zhruba za tři měsíce, 5. srpna 2002 pak Lucie s Michalem přejíždějí na Urale hranici Evropa-Asie, to už mají v nohách přes 8000 km. V Rusku strávili celkem 91 dnů a projeli tam 6 časových pásem. Od Bajkalu pak zamířili na jih – do Mongolska.

Mongolsko je překvapuje tím, kolik milých a ochotných lidí tu potkávají.V poušti Gobi zažívají perné chvilky, kdy se kola boří do písku, nedá se jet a kola je třeba tlačit. Navíc se přidává sníh a mráz – je říjen 2002.

Další zemí byla Čína. Na tuto zemi Lucie s Michalem určitě nevzpomínají rádi – po několika dnech je totiž zatýká policie – prý se dostali do jakési zóny, kde je individuální pohyb cizinců zakázán. O tom ale nic nevěděli, ani na hranicích jim tuto informaci nikdo nedal… Na svobodu se dostávají až po dvou dnech vyjednávání a zaplacení pokuty.

Následovala Jižní Korea a Japonsko. V Kjótu oslavili své první Vánoce na cestě. Z Tokia pak po 17 000 kilometrech následoval přelet na jižní polokouli do Austrálie.

Austrálie + Fidži
Austrálii přejíždějí Lucie s Michalem jako první Češi od západu k východu – z Perthu do Brisbane. Projeli o obávanou, 1200 km dlouhou Nullarborskou plání, kde teploty vystupovaly přes 50 ºC. Když pak za nimi hořela buš a oni ujížděli před požárem šílenou rychlostí, zažili doposud největší strach v životě. Pěšky dobyli nejjižnější bod Austrálie South Point, objeli za 12 dnů celou Tasmánii a projeli oba nádherné ostrovy Nového Zélandu.

Cestou z Austrálie do Jižní Ameriky si Lucka s Michalem udělali zastávku na souostroví Fidži. Pojali ji spíše rekreačně – jako regeneraci před těžkou Jižní Amerikou.

Jižní Amerika
Že bude cesta Jižní Amerikou náročná čekali – a nemýlili se. Cestu začali v Ekvádoru na rovníku. V Peru vystoupali do nadmořské výšky, v jaké ještě na kolech nebyli – mezi Nascou a Cuscem přejeli sedlo ve výšce 4565 m n. m. V této zemi si nemohli nechat ujít slavné Machu Picchu.

V Bolívii pak byl silným zážitkem přejezd obrovského solného jezera Salar de Uyuni.

Přes Chile, ve kterém oslavili druhé „cestovní Vánoce“, se dostávají na úplný jih kontinentu, na poloostrov Brunswick. Mys Cabo Froward, nejjižnější bod pevniny, leží asi 30 km jižněji, tam se ale s koly dostat nedá.
Po 38 626 kilometrech dojíždějí do města Ushuaia, které leží v Ohňové zemi a odtud se vypravují na ledový kontinent.

Antarktida
Návštěva Antarktidy byla jedním z vrcholů cesty. Uskutečnila se v únoru 2004 menší lodí expedičního typu pro 60 cestujících. Mezi Ohňovou zemí a Antarktidou leží Drakeův průliv – na pětimetrové vlny a stokilometrový vítr bude hlavně Lucie dlouho a nerada vzpomínat. Poznala totiž nefalšovanou mořskou nemoc. Následující týden strávený mezi tuleni, tučňáky a velrybami ale zato stál. Při jednom vylodění na pevninu dostali Lucka s Michalem od kapitána povolení vzít s sebou i kola. Tak se jim podařilo v ledovém království najet alespoň pár symbolických metrů.

Jižní Amerika II
Argentinou, Paraguayí, Brazílií a Uruguayí pak Lucie s Michalem dojeli do jihoamerického cíle – Montevidea, když si před tím prodloužili cestu o zajížďku k jedinečným vodopádům Iguazú.

Severní Amerika
V květnu 2004 následoval přelet do Mexika. Z jihu kalifornského poloostrova se vydali na sever, do USA. Po západním pobřeží pokračovali přes státy Kalifornie, Oregon a Washington do kanadského Vancouveru. Odtud pak lodí na Aljašku. Ve městě Anchorage oslavili 50 000. kilometr své cesty. Pak už zamířili Kanadou k východu. 24. září 2004 si pak v prériích Saskatchewanu zajeli díky ideálním podmínkám – rovině a větru do zad – svůj denní rekord. Večer tachometry ukazovaly 249 kilometrů. Severoamerickým cílem byl New York.

Afrika
Následoval přelet do jihoafrického Kapského Města. Pěšky navštěvují Stolovou horu, pak už na kole míří na nedaleký mys Dobré naděje. I tady v Africe Lucii s Michalem zajímá nejjižnější bod kontinentu – po prašné cestě tedy míří ke Střelkovému mysu. Ten neleží zastrčený a zapomenutý daleko od civilizace, tak jako ležely nejjižnější body Austrálie a Jižní Ameriky. Střelkový mys je téměř ve vesnici, vede k němu asfaltová cesta, která se až na posledních pár set metrů za majákem mění v prašnou cestu. Dobytí tohoto nejjižnějšího bodu tak bylo procházkou růžovým sadem. Až na tento poslední nejjižnější bod se dalo dojet na kole. Ve městě Oudtshoorn oslavili už třetí Vánoce na cestě. Byly pořádně teplé. V národním parku Addo bylo ve stínu 40 °C, na slunci dokonce přes 50 °C.

Evropa
V lednu letošního roku Lucie s Michalem přeletěli na Gibraltar a přes Portugalsko, Španělsko, Francii, Belgii, Německo, Rakousko a Slovensko míří do Prahy.

Celková trasa
ČR, Německo, Dánsko, Grónsko, Švédsko, Finsko, Norsko, Rusko, Mongolsko, Čína, Jižní Korea, Japonsko, Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland, Fidži, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Antarktida, Argentina, Paraguay, Brazílie, Uruguay, Mexiko, USA, Kanada, Jihoafrická republika, Gibraltar, Portugalsko, Španělsko, Francie, Belgie, Německo, Rakousko, Slovensko, ČR.