Tour de France a jeho hlas patřily k sobě. Svými komentáři provázel fanoušky přímých přenosů cyklistických závodů, které vysílala česká verze Eurosportu. Robert Bakalář ve středu ráno zemřel, bylo mu 71 let. Potvrdil to zdroj blízký jeho rodině.

Svou soustrast už vyjádřil i nejlepší český závodník Roman Kreuziger: „Probudil jsem se a slyšel velmi špatné zprávy o velké osobnosti Robertu Bakalářovi. Bohužel už není mezi námi, budeme ho postrádat. Odpočívej v pokoji.“

„Robert měl cyklistiku strašně rád, snažil se být v kontaktu se závodníky i mimo ten samotný závod, který komentoval,“ vzpomínal Ján Svorada, jenž na Tour vyhrál tři etapy, mezi nimi i tu závěrečnou na Champs Elysées. „Těžko najít nějakého člověka, který by toho dokázal pokrýt svými aktivitami tolik jako Robert.“

Bakalář začínal kariéru v Kolínském divadle, pak dlouhá léta pracoval pro Českou televizi a časopis Stadion, kde měl na starosti mimo jiné právě cyklistiku. Ta byla jeho láskou.

„Mám místo hlavy kolo. Jezdíval jsem na něm už jako kluk a od roku 1965 dělal cyklistiku i jako novinář,“ vzpomínal organizátor závodů a ředitel bikerské exhibice Pražské schody.

Celý červenec sedával „Baky“ zavřený ve studiu a dlouhé hodiny komentoval bitvy o žlutý dres. A vždycky byl na přenos perfektně připravený: co hodina vysílání, to hodina příprav.

„Při šestihodinových etapách jsem jako cyklista, protože mám cyklistické gely. Tyčinky nelze, protože ty se musí kousat,“ říkal. „Domů přicházím v sedm večer a po večeři začíná příprava na další etapu. Baterky dobíjím tak, že ráno si dám dobré espresso a jdu vysílat.“

Letošní ročník Tour de France, který skončil před dvěma týdny, byl pro jednoho z nejzkušenějších komentátorů jeho patnáctým. A bohužel posledním.

Bakalář zemřel ve čtyři hodiny ráno po dlouhé nemoci v nemocnici.

„Užívání si života plnými doušky a umění rozdávat druhým radost. To byla synonyma pro Bakyho,“ pronesl už dřív Bakalářův kolega ze Eurosportu Ondřej Krátoška.

Další z kolegů Štěpán Straka zase vzpomínal: „Nikdy nezapomenu na první větu, kterou ke mně Robert Baky Bakalář pronesl před prvním společným přenosem: Čau, já jsem Baky, tady si sedni a poslouchej.“