Sice potlučený a s několika zraněními, ale také s pocitem slastného úspěchu se vrátil z cyklistické Tour de France osmačtyřicetiletý Josef Zimovčák, který jako první absolvoval náročnou trať se všemi horskými úseky na vysokém historickém kole. Každou etapu jel den před pelotonem.
Ojedinělý pokus dostal v závěru dramatický náboj, neboť v devatenácté etapě po 52 kilometrech Zimovčák ve sjezdu upadl a vážně se zranil. Nechtěl však zahodit předchozí dřinu, na kolo se vrátil a v neděli dojel do pařížského cíle.
„Chtěl jsem odlehčit enormně zatížené sedací části mého těla a přesunul se na zadní kolo. Zřejmě jsem najel na nerovnost a smekla se mi zadní guma. Ve snaze zachránit situaci jsem zmáčkl brzdičku na předním kole více, než bylo nutné. Stroj mě katapultoval, přeletěl jsem přes kolo, které mě ještě potlouklo,“ řekl na dnešní tiskové konferenci v Brně Zimovčák k nejkritičtějšímu bodu 3607 kilometrů dlouhého putování.
Tour dokončil v bolestech
Navzdory zlomenému žebru, sanici, naštípnuté ramenní kosti a tržným ranám v obličeji ale celou Tour v bolestech dokončil. „Pád jsem přijal s relativní pokorou, že to tak musí být. Potkal mě až v samém závěru, když už jsem měl za sebou všechny horské vrcholy a čekaly pouze dvě rovinaté etapy.
Vůči sponzorům i všem lidem z doprovodného týmu jsem si nemohl dovolit kvůli takovému zranění vzdát celý pokus tři etapy před koncem. Historie by se neptala na to, že jsem překonal na Tour hory. Platilo by, že jsem ji nedokončil,“ řekl Zimovčák.
Na Tour ho potkaly celkem tři pády. První byl bez vážnějších následků při sjezdu z vrcholu Col du Galibier, kdy se stočil do klubíčka a nic vážnějšího se mu nestalo. Při druhém pádu mu v jedné vesnici zkřížily cestu automobily a s kolem vrazil do zdi statku.
Kolo vážilo necelých třicet kilogramů
Zimovčákovo kolo vážilo necelých třicet kilogramů, takže do každého vrcholu s sebou musel vytáhnout bez možnosti volby jiných převodů o dvacet kilogramů více než závodníci. Jednotlivé etapy absolvoval průměrnou rychlostí těsně pod dvacet kilometrů za hodinu, v sedle trávil denně devět až třináct hodin. V přípravě na vysokém horském kole od loňského listopadu ujel zhruba 12.000 kilometrů.
„Zřejmě jsem se dobře připravil, neboť jsem všechny kopce zvládl v relativní pohodě. Vyjel jsem i na 2645 metrů vysoký Galibier po šestatřiceti kilometrech stoupání. Kolem trati bylo hodně lidí, nemohl jsem si dovolit z kola seskočit. Ve spoustě etap mi tekly slzy, zatínal jsem zuby,“ líčil Zimovčák.
Teď se na žádný další velký projekt nechystá. Chce si odpočinout a vrátit se do normálního pracovního života. Ale nevylučuje, že by si mohl ještě nějakou další ojedinělou akci vyzkoušet.
Poznámka:
Pan Josef Zimovčák již 13 let jezdí na historickém vysokém kole a jeho sportovní výsledky ho několik let řadí mezi světovou špičku. Je osminásobný mistr světa v jízdě na tomto kole na jednu míli. Vydal knihu o své cestě napříč Amerikou, kde za osmadvacet dnů ujel 4356 km z Los Angeles do Jacksonvillu, denně průměrně 100 mil průměrnou cestovní rychlostí 20 km/hod. Celkový součet času stráveného v sedle byl 222 hodin a 32 minut. Cesta vedla státy Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko, Texas, Louisiana, Mississipi, Alabama a Florida.
Jeho světový rekord 522,250 km v jízdě na 24 hodin z roku 1996 na brněnském velodromu, který je zapsán i v Guinessově knize rekordů, dosud nebyl překonán (dosavadní rekord platil 105 let!).
Zvítězil v Australském superpoháru, zúčastňuje se společenských a sportovních akcí, besed ve školách, otvírání cyklistických stezek, reprezentace města Veselí nad Moravou v rádiu, tisku, televizi.
V roce 2004 se pan Zimovčák zúčastnil následujících akcí: MS Rakousko, kde se stal mistrem světa v jízdě na vysokém kole v anglické míle, mistr světa v jízdě na 22 mil na originálech, Paříž – Roubaiex – nejtěžší jednoetapový závod na světě pořádaný ve Francii, kdy ujel 270 kilometrů za dvanáct hodin a sedmnáct minut; vyhrál Brněnskou míli, stal se mistrem ČR na Mistrovství ČR historických kol v Jevíčku.
Letos se od 2. do 24. července zúčastnil všech etap cyklistické Tour de France v celkové délce 3607 kilometrů. Účast v závodě, kde Lance Armstrong získal sedmý triumf, je pro něj splněním velkého snu. Po dohodě s pořadateli jel každou etapu o den dříve, pouze na závěrečnou etapu vyrazil ráno tak, aby dojel do Paříže čtyři hodiny před pelotonem. Denně ho čekalo ve Francii zhruba dvanáct hodin tvrdé práce na sedátku vysokého kola. Na Tour de France jej doprovázel početný štáb pomocníků, do horských etap za ním jelo pět nosičů vody. K dispozici měl celkem pět vysokých kol s různými druhy převodů. Na tento náročný závod se tvrdě připravoval, každý den po práci trénoval dvě až osm hodin. Dokonce odjel na Korsiku, aby si vyzkoušel jízdu v horském terénu, který u nás není k dispozici.
Absolvováním celé trasy Tour de France na vysokém historickém kole se stal prvním člověkem na světě, kterému se to povedlo.