2002
Osmý ročník byl asi zatím nejšílenější. Ačkoliv jsme byli připraveni rozmazlovat 30 přítomných takovými mastňáckostmi, jako jsou altány, elektrocentrála a chladící kostka na pivo, počasí s námi dokonale vyběhlo. Pršet začalo už na startu a nepřestalo (až na krátkou noční epizodu ze čtvrtka na pátek) až do sobotního konce. Závodníci v nonstop průtrži mračen absolvovali pětačtyřicetikilometrový XC výjezd na Přebuz, páteční ranní triatlon (na ten asi do smrti nezapomenou), dezorienťák a sobotní sedmdesátikilometrovou XC návratovku. Bylo to takové maso, že jsme „jobtvojumať“ (k naší velké lítosti) upustili od naprosté většiny doplňkových discipín, na které se všichni celý rok poctivě připravovali, především borci z Bagr teamu. Odpadl tak nightbiking, technický okruh na týden dopředu postavených lávkách, rytířský turnaj, bunnyhop, jízda po zadním, zakápnutí, a prázdnotou zel i megajump, čekájící na zábradlí u hlásky. I když se všem ulevilo, že se letos nebudou muset povinně zabít na kluzkých překážkách, přesto se jim (jak je známe) po těch kravinách stýskalo. Alespoň že neutrpěl každoroční obřad kolektivního zmašťování. Překvapili dva nováčci, kteří tuto disciplínu pojednali tak zodpovědně, že i odborník z Drop-in by dal ruku do ohně za to, že jsou na nejtvrdších drogách. A to prosím aplikovali jen pivo a kořalku! Inu, vyčerpání a frustrace jsou mocný katalizátor. Dvě družstva se následkem demoralizace rozpadla, ostatní bojovala v rámci svých možností a především nezlomného bajkerského srdce. Prvenství obhájili Sany s Ferym, za nimi se umístili Firless s Robíkem, kteří je po celou dobu velmi statečně ohrožovali, třetí skončil Kája Taušek s Liborem Abrahámem. V triatlonu všem natrhnul prdel mladý a neklidný Jindráš. Cenu fair play obdrželo družstvo složené ze Snakeho a Fla, kteří se ujali namol zpitého borce z nepřátelského týmu a trofej nekompromissáka si odnesl Martin Karas, který, ač nemohl závodit kvůli před pár dny na lávkách zmrzačené ruce, vydatně pomáhal v týlu a především tam s námi v tom sajrajtu celou dobu byl, ačkoliv se mohl klidně válet někde v suchu. Odvrácenou tvář nám předvedl Krumpy, který ve snaze udělat pro titul missáka cokoliv, hladce se oholil a namaloval si xicht a nehty. No fuj! Missáka si skutečně vysloužil a nádavkem ještě humussáka. Ale vážně. Letošní ročník nemilosrdně oddělil zrno od plev a přes všechno láteření a následnou chřipkovou epidemii dokázal, že bajkeři (všeobecně) mají zatraceně tuhý kořínek a to, čemu se říká sportovní morálka, ačkoliv se mnozí z nich někdy chovají (proč to neříct) nemorálně 🙂
Pokud si chcete tohoto Artíka projet, zde jsou informace ke stažení:
itineráře (35,4 kb), profily (22,9 kb), mapy (2,36 Mb)