Doba čtení: 4 minuty
Po dlouhém přemlouvání a několikaletém hecování v restauracích se to opravdu stalo. Přijel jsem, přihlásil jsem se, neutekl a absolvoval svůj první triatlon. Snažím se na to nemyslet (moc), ale pro případné následovníky pár poznámek…jak takový první triatlon u neplavce, možná bajkera a ne moc běžce vypadá.
02:30 06.08.2016
Sokolov
Budím se zpocený hrůzou. Zdálo se mi, že se topím a žáby na Rolavě si skřehotají pochod padlých revolucionářů. Ještě zpocenější zase usínám.
08:50 06.08.2016
Rolava
Stojím na Rolavě, v ruce žmoulám baťůžek, kde mám elasťáky s vypáranou vložkou (nic lepšího jsem na plavání nevymyslel) a koukám na svalnaté triatlonisty, jak vybalují své profesionální nádobíčko. Neoprény zvučných značek, vycíděná karbonová kola a na běžecké boty o váze několika gramů raději ani nemyslím.
09:30 06.08.2016
Rolava
Zapsali si mne a počmárali fixem. Dostal jsem tašku, kde mě zaujala gumová čepička. Spolu s kamarády Tukany si jí hned zkoušíme a smějeme se vesele, páč v ní vypadáme jako pyje. V mém případě, jako vyzáblý pyj. Kdopak asi bude tak nesoudný a poplave v ní?
09:45 06.08.2016
Rolava
Hodný pořadatel nám sděluje, že v čepičce poplaveme všichni. Dále nám ukazuje malý bílý flek, ztrácející se v mlžném oparu kdesi na druhém břehu. Prý je to bójka a budeme plavat okolo ní. Už mi začíná bejt vcelku jedno, že vypadám jako kokot.
09:59 06.08.2016
Rolava
Stojím ve vodě, na hlavě čepičku, u vlhké zdi a čekám až vystřelí. Bójku už nevidím, asi jí někdo ukrad.
10:00 06.08.2016
Rolava
Někdo vykřikl (asi start) a já se odrážím od té vlhké zdi a mohutnými kraulovými záběry se pouštím do svého prvního triatlonu. Netrvá dlouho a začínám se mírně zadýchávat, až dusit. Přejdu na plán B (prsa) a ejhle…jsem již 30 m ode zdi. To to sviští. Během toho půl kiláku jsem vyzkoušel i plán C (splývání na zádech), dvakrát se osvěžil vodou z Rolavy… jednou i nosem. Všechno hezké jednou skončí a tak i já vybíhám na Rolavskou beach a s čepičkou na hlavě mávám fotografovi a všem dobrým lidem, o kterých jsem si myslel, že již neuvidím.
10:20 06.08.2016
Rolava
Vyrážím na bajku a řadím hned pilu, jak je mi vlastní. Asfalt ubíhá a mizí a v prvním blátivém výjezdu seskakuji z kola, neb je přede mnou zácpa. Seskakuji a kloužu. Zvedám se, naneštěstí se zahakuji kšandama za sedlo (proč jsem je nechal viset, nevím) a i s kolem si zase sedám. Zahákování mě pak provází celých 25 km. Následně se mi rozváže tkanička. Dodnes nevím, proč jsem si jí nezavázal a kšandy nenavlík.
11:00 06.08.2016
Mezirolí
Snažím se v jediné disciplíně, kterou si aspoň během roku zkouším, najet co se dá. Pár lidí jsem i předjel. V euforii z takového úspěchu jsem však žádnou brázdičku a předvedl hryzcům na mezirolských pláních efektní saltíčko přes řidítka. Nevadí, vyplivl jsem trávu, naskočil na kolo a pádil dál. Vzít si rukavice mě nenapadlo (aspoň, že jsem si sundal tu plaveckou čapku) a tak mírně krváceje se blížím po cestičkách okolo Velasu, klasickou kořenovkou a pak neuvěřitelně rozblácenou pěšinkou k Dalovicím, kde má nastat třetí dějství…běh.
11:30 06.08.2016
Dalovice
Přiřítím se do cíle bajku, seskočím z kola a jakýsi člověk v overalu mě rve kolo z rukou. Asi zloděj napadá mě a chystám se k boji. Ivana na mě křičí, abych někam běžel. Nic jsem jí neudělal, tak proč mě posílá do… Nebyl to zloděj. Byl to pořadatel a kolo mi hezky zavěsil na plot. Ivana se mi snaží sundat přilbu. Naštěstí jí stačím rozepnout, jinak bych pokračoval bezhlavě. Z hospůdky u Čutňáka zní cinkot půllitrů a čpí vůně rumu. Já dostávám vodu a radu: Utíkej…
11:40 06.08.2016
Dalovice
Utíkám. Běžím. Po jízdě na kole si připadám, jako po obrně. Do kopce se můj běh podobá spíše rychlé chůzi. Do druhého kopce vychytrale zpomaluji a šetřím silami.
11:52 06.08.2016
Dalovice
Jsem kousek před cílem a předbíhám chlápka, co ho píchá v boku. Pivpas v mé hlavě mi říká, že Čutňák je nedaleko. Poslední brdek a vidím cíl. Po 1 hodině a 55 minutách. Lehce se opřu zadkem o silnici (aby si někdo nemyslel, že jsem prošitej) a je to…
12:50 06.08.2016
Dalovice
Mám pivko, dal jsem si rum a hezká doktorka mi dává zapomenout na seriály z prostředí nemocnic, kde drobné zákroky nebolí. Čím mi desinfikuje odřeniny, netuším, ale bakterie to nemohla přežít žádná (já sám jsem jen tak tak vyvázl).
Tak to byl KIWI Xterra Triatlon. Bylo to super a za rok zase u zdi.
Aktualizováno 27. 08. 2016 v 12:56:37