Zahraniční výpravy

Buď pozdraven, p. t. čtenáři. To, co se právě chystáš číst, je popis výletu do Itálie s partou magorů. Magorů, pro které MTB do jisté míry představuje životní styl, magorů, kteří si život bez širokých gum snad ani nedokážou představit…

Alespoň fotogalerie.

(MADONNA DI CAMPIGLIO, PASSO TONALE, LAGO DI GARDA)
O půlnoci vyrážíme z Varů od A.C. Startu s auty narvanými k prasknutí. Je nás dvanáct jako apoštolů, chováme se ale velmi nesvatě. Slušelo by se nás při této příležitosti trochu představit.

Po celoročním vzájemném se ujišťování drtivé většiny členů A.M.bike no limits, že letos si zahraniční bajkování v okolí Misuriny určitě nenechají ujít, jsme dali dohromady sedm statečných a jednoho nečlena, z toho čtyři dolomitické nováčky, kvůli nimž se někteří z nás do této lokality vraceli už potřetí, aby jim usnadnili hledání tras a noclehů. Očekávání byla veliká, přípravy uvážlivé a důkladné a předpověď počasí šalamounská.

Po odpoledni příprav jsme okolo půlnoci vyrazili z Varů na Cheb, vyzbrojeni dvěma kanistry naturálu, přiměřenou dávkou jídla v co nejsušším stavu, nepřiměřenou dávkou pití v co nejtekutějším stavu a velmi, velmi nejasnými představami o tom, kam vlastně přesně jedeme a co nás tam vlastně přesně čeká, nemaje map ani itinerářů. Každopádně jsme po zkušenostech z minulých let věděli tolik, že ať už pojedeme v Dolomitech kamkoliv, bude to stát za to. Bajky s nosiči jsme vetkli do kufrů za účelem maximálního snížení odporu vzduchu, čímž se každé jedno auto změnilo v orbitální stanici pro dva se všemi nároky na detailní znalost umístění jednotlivých předmětů a ovládacích prvků ve stísněném prostoru.

Z Varů jsme vyjeli ve 3.00 25.7.1998 ve složení Dan, Cigy a Marťas. Moc jsme toho nenaspali.Ve 4.30 jsme vyzvedli Zambu v ňáký ubytovně v Praze a se řvoucími zástěrkami na zadních kolech to kalili na Brno. Čáru jsme přeťali v 9.30 ve Starém Hrozenkově. Mimochodem, na Moravě jsme nezaznamenali žádné stopy po povodni, ale podle toho, jak tam chcalo, si to letos asi zopáknou.