Přeskočit na obsah

Naše aktivity

Dolomity 1999 (Madonna di Campiglio, Passo Tonale, San Bernardo)

Po odpoledni příprav jsme okolo půlnoci vyrazili z Varů na Cheb, vyzbrojeni dvěma kanistry naturálu, přiměřenou dávkou jídla v co nejsušším stavu, nepřiměřenou dávkou pití v co nejtekutějším stavu a velmi, velmi nejasnými představami o tom, kam vlastně přesně jedeme a co nás tam vlastně přesně čeká, nemaje map ani itinerářů. Každopádně jsme po zkušenostech z minulých let věděli tolik, že ať už pojedeme v Dolomitech kamkoliv, bude to stát za to. Bajky s nosiči jsme vetkli do kufrů za účelem maximálního snížení odporu vzduchu, čímž se každé jedno auto změnilo v orbitální stanici pro dva se všemi nároky na detailní znalost umístění jednotlivých předmětů a ovládacích prvků ve stísněném prostoru.

Číst dále »Dolomity 1999 (Madonna di Campiglio, Passo Tonale, San Bernardo)

Slovensko 1998 (Velká Fatra, Tatry)

Z Varů jsme vyjeli ve 3.00 25.7.1998 ve složení Dan, Cigy a Marťas. Moc jsme toho nenaspali.Ve 4.30 jsme vyzvedli Zambu v ňáký ubytovně v Praze a se řvoucími zástěrkami na zadních kolech to kalili na Brno. Čáru jsme přeťali v 9.30 ve Starém Hrozenkově. Mimochodem, na Moravě jsme nezaznamenali žádné stopy po povodni, ale podle toho, jak tam chcalo, si to letos asi zopáknou.

Číst dále »Slovensko 1998 (Velká Fatra, Tatry)

Dolomity 1997 (Carbonin, Cortina d’Ampezzo)

účastníci: Cigi (náhradní díly, řidič), Dan (kronikář, nářadí), Havly (řidič), Pepa (kuchař), Marťas (pokladník), Jirka (tlumočník)
Nálada skvělá, bajky načinčaný. Start z K. Varů o půlnoci z 15. na 16.8.1997. Cigi vzal pickupa a Pavel osobáka. Po cestě nebyly žádné problémy, za Mnichovem řidiči na dvě hodinky předali volanty a v  9:00 jsme vystoupali do Missuriny.

Číst dále »Dolomity 1997 (Carbonin, Cortina d’Ampezzo)

Labské pískovce – Hřensko 12.-13.4.1997

V sobotu 12.4. jsme vstali ráno v pět, abychom na šestou nabrali ostrováky. Cigi vzal pickupa a já stodvacku. Cesta auty byla otrava a za Chomutovem nás trochu vyděsilo sněžení, i když jsme si o počasí nedělali žádné iluze. V Děčíně jsme posnídali a do Hřenska jsme dorazili okolo deváté. Auta jsme nechali na parkovišti a hned jsme sedlali bajky. Trochu jsem to tu znal z loňského února, kdy jsem tu byl pěšky, takže jsem nad mapou vymyslel nějaký itinerář, ale co nás vlastně čeká, ví pánbu.Číst dále »Labské pískovce – Hřensko 12.-13.4.1997

Top