Jedním z tradičních omylů cyklistů je domněnka, že břišní svaly ke svému výkonu nepotřebují. Jenomže v těle všechno souvisí se vším, a tak když podceníte břišní partie, brzy se ozvou záda. A je pravda, že k vyrýsovaným varhánkům pod žebry po vzoru svalovců na kole jen tak nepřijdete.

Ochablé břišní svalstvo má za následek neúměrné zatěžování dolní partie zad (viz. Klinika 2/98). Cviků sloužících k předcházení těchto potíží je celá řada. Kromě notoricky známých sklapovaček či různě kombinovaného a vylepšeného cviku leh-sed můžete vyzkoušet například velmi jednoduché a nenásilné procvičení: Ležíte na zádech, nohy ohnuté v kolenou, chodidla na zemi, ruce podél těla. Tlačte záda k zemi, aniž byste zapojili nohy Podržte po dobu pěti vteřin. Tento cvik můžete doplnit částečným zvednutím a podržením ramen a hlavy nebo rotačním pohybem horní části těla střídavě na obě strany s tím, že se snažíte kyčle ponechat na zemi a hlavu s rameny tlačíte dopředu.

Vyladěné břišní svalstvo rovněž umožní na kole správně dýchat, což je nepochybně důležitý prvek celkové cyklistovy pohody Mnozí se podivují, že aerodynamická poloha s „nosem na představci“ nebo při časovkářském zalehnutí v nástavcích ztěžuje dýchání. Klíč je, jako už mnohokrát, ve správném posedu. Ať už používáte klasická řídítka nebo nejrůznější nástavce, vždy platí, že nelze hrbit záda a ramena. Takováto poloha brání plícím se náležitě roztáhnout, a tak rychle ztrácíte dech a přidají se vzápětí i další potíže. Snažte se proto udržet záda narovnaná a hlavu vzpřímenou. Vyzkoušejte řídítka různé šíře a představce s odlišným sklonem i délkou, dokud nedosáhnete ideální polohy Obecně platí, že šířka u klasických oblouků by měla být stejná jako šířka ramen a že vrchol silničního představce by měl být 4-5 cm pod špičkou sedla. Pokud se držíte za brzdové páky, měla by řídítka opticky přikrýt přední náboj. V takové poloze ucítíte, jak lehce pracuje bránice (velký sval mezi břichem a hrudníkem).

Někteří cyklisté si stěžují na píchání v boku či ostrou bolest v břišních partiích. Potkává to především netrénované jedince, ale ani ti v dobré kondici nemusejí zůstat podobným potížím uchráněni. Nejpřijatelnějším vysvětlením pro tyto bolesti je nedostatečný přísun krve a tedy i kyslíku do bránice a mezižeberních svalů. Pokud je tělo v klidu, primárně dodává kardiovaskulární (srdečně-cévní) systém krev do životně důležitých orgánů, jako jsou játra, ledviny, žaludek, slezina, tenké a tlusté střevo apod. Při jízdě na kole však zaměstnávají krevní oběh zvýšenou měrou nohy a tak některé partie těla, jako například svalstvo využívané při dýchání, mohou během výkonu dočasně trpět nedostatečným prouděním krve. Jiná teorie hovoříc tom, že bolest je jednoduše způsobena křečí bránice.

Pokud už vás ostrá bolest v boku zastihne přímo v sedle, zkuste následující: zvedněte ruku nad hlavu na postižené straně těla a maximálně vydechněte. Pokud to nepomůže, masírujte postižené místo druhou rukou a předchozí cvik opakujte. Jestliže ani to nezabere a bolest neopadne, nezbývá než zmírnit intenzitu zatížení, popřípadě zastavit. Když se bolesti stávají chronickými, nelze vyloučit jaterní potíže a pak přichází ke slovu lékař.

Ovšem píchání v boku může mít na svědomí i pozření příliš velkého množství jídla před vyjížďkou. Zatímco nohy zaměstnávají krevní oběh, nedostává se na přetížená střeva a ta protestují křečemi. Osobám, které trpí nevolností, bolestmi žaludku či větry se doporučuje jíst nejpozději tři hodiny před vyjetím. Pochopitelně strava před výkonem by neměla být příliš tučná a bohatá na bílkoviny Problémy může způsobit rovněž mléko a mléčné výrobky vůbec. Část populace trpí žaludečními potížemi jako následek nedostatku enzymu nezbytného ke snížení hladiny laktózy (složený cukr). Ta se usazuje ve střevech, kvasí a přicházejí nepříjemné křeče. Řešením je ze svého jídelníčku před výkonem vyřadit mléčné výrobky nebo jíst jen ty bez obsahu laktózy.