Při delších jízdách na kole nezřídka dochází k bolestivým poškozením nervů na rukou, která mohou trvat měsíce a v extrémních případech se musejí cyklisté podrobit operaci. Bolest se objevuje ve chvíli, kdy je tzv. ulnární nerv stlačován nebo na něj působí vibrace kola. Ulnární nerv je jedním z mnoha nervů dolní části paží, vede podél vnitřní strany předloktí a vyúsťuje do bříška dlaně. Stálý tlak na řídítka v této oblasti může vést ke ztrátě citlivosti a omezení pohyblivosti malíčku, případně i ostatních prstů. Pokud není tato porucha léčena, dochází až k tzv. ulnární neuropathii, nervové chorobě někdy také laicky nazývané „řídítkové obrně“, která se může stát trvalou. Celý příspěvek
Archiv rubriky: Lékařská poradna
Jarní únava a co s ní?
Zima se nám pomalu blíží ke konci a každý netrpělivě očekává nejen příchod jara, ale především krásné a slunečné počasí, které umožní po dlouhé zimě vyjet na kolech do přírody. Stejně tak ale asi většina z nás dobře zná ten pocit únavy, který přichází už po mírné zátěži – časté bolesti hlavy, kloubů a rychlou unavitelnost svalů. Zkrátka je tu jarní únava. Celý příspěvek
Léto se může z cyklistova ráje lehce změnit v peklo
Každý sportovní výkon, tedy pochopitelně i jízda na kole, je ovlivněn jednak prostředím, ve kterém se provozuje,.ale i probíhajícím ročním obdobím. S nastupujícím létem se pokusíme o shrnutí hlavních zásad, jimiž by se měl každý cyklista v horkém počasí řídit. Celý příspěvek
Vedro – bitva o zdraví a někdy i o přežití
Litry potu chrání cyklistu v horkých dnech před vedrem. Přitom ovšem tělo ztrácí vodu a důležité minerály. Kdo si chce uchovat výkonnost, musí vědět, jak a čím ztráty nejlépe nahradit. Kolik vedra snese cyklista? Zásadně musí tělesná teplota zůstat v rozmezí mezi 36.5 a 37.4 stupni Celsia. Lidské tělo je sice schopno krátkodobě zvládnout i vysoké teplotní výkyvy, ale enormní přehřátí tělesného jádra může být v extrémních případech i smrtelné. Celý příspěvek
Aby první nebyla poslední
Pohybem v náročném terénu se cyklista chtě nechtě vystavuje vyššímu riziku úrazu. Šance na pád úměrně stoupá s rychlostí, obtížností terénu a únavou. Jak se správně zachovat při úrazu svého kamaráda? Jak správně a účinně poskytnout první pomoc, aby byla opravdu pomocí? Možná to někomu může připadat jako obehraná písnička, ovšem záchrana lidského zdraví nebo dokonce života za to určitě stojí. Celý příspěvek
Boj s vlky
Ať sportovec či ne, snad každý člověk dbá na hygienu svého těla. Sportovci pak k hygieně základní přidávají jakousi nadstavbu v podobě masáží unavených svalů pro jejich zatavení. Svaly ale nejsou jedinou bolístkou, kterou cyklisté potřebují po svém výkonu pofoukat. Cyklista je totiž s kolem v kontaktu skrze své pozadí, které pohlcuje velké množství vibrací a rázů od sedla. R právě proto si „místo, kde záda ztrácejí své slušné jména“ zaslouží velkou pozornost, aby se nestalo rušivým elementem znechucují-čím usednutí za řídítka. Celý příspěvek
Pitný režim
Voda, přestože sama není zdrojem žádné energie, je jednou z nejdůležitějších součástí výživy sportovce. Je výchozím i konečným produktem četných biochemických reakcí v lidském organismu. Slouží jako transportní médium pro další živiny, hraje významnou úlohu v termoregulaci a udržování vnitřní rovnováhy tzv. homeostázy. U sportovců navíc do značné míry limituje schopnost využít výkonnostní potenciál, protože již při ztrátě zhruba 3 litrů tekutin prudce klesá výkonnost sportovce. Množství vody v lidském těle je za standardních podmínek relativně konstantní a u dospělého člověka tvoří přibližně 70% z celkové hmotnosti. Celý příspěvek