Slovenský ráj a kras
Tato oblast patří k nejatraktivnějším na Slovensku. Turistický ruch tu zatím není příliš rozvinutý, což je příznivé pro cyklisty. Najdete tu průlom Hornádu, Kláštorskú roklinu, Tomašovský výhled či tajemnou Silickou planinu s tisíci krasových útvarů. Na svoje si přijdou i milovníci horských průsmyků. Objevíte tu podobné „štrekovačky“ jako v Dolomitech. Své terény si tu budou pochvalovat vyznavači silniční i horské cyklistiky, záleží na výběru trasy.

1. den (76 km)

Z městečka Jelšava ve Slovenském krasu vyrazíte na severovýchod k Ochtinské aragonitové jeskyni, která je díky své výzdobě unikátem. Na světě jsou jen dva takto jedinečné výtvory přírody. Příjezd k ní je dobře značený a začíná na vrcholu stoupání mezi Jelšavou a Štítníkem. Odtud se přes sedlo Filipka zhoupnete do údolí řeky Slaná. Z Gemerské Polomy se nádhernou a minimálně frekventovanou cestou vydáte proti proudu Súlovského potoka, který vás přivede do Slovenského ráje. Z průsmyků Sulová klesnete k říčce Hnilec a ta vás zavede až k vodní nádrži Palcmanská Maša, v jejímž okolí si můžete vybrat z široké nabídky ubytování.

2. den (50 km)

Od Palcmanské Maše začíná druhá cyklotrasa. Tady je nezbytné vystoupat na Dobšinský prů-smyk, z něhož následuje prudký sjezd do vesničky Stratená. Za ní se nachází Stratenský kaňon, sjízdný i na silničním kole. Potůček Hnilec tu vybrousil nádherný průlom s různými krasovými fenomény, vzácnými rostlinami a živočichy. Zastavit se můžete i ve známé Dobšinské ledové jeskyni, které se nachází asi dva kilometry na západ za odbočkou na sedlo Kopanec. Tato odbočka je velmi nenápadná a nepříliš zřetelně značená, proto je třeba ji sledovat přibližně 2 km za koncem tunelu, u něhož vyjedete ze Stratenského kaňonu.

Cesta na sedlo Kopanec prochází nádherným údolím a z jeho vrcholu sa vám naskytne fantastický výhled na okolní hory. Kásným sjezdem podél potoka Vel’ká biela voda sjedete do Hrabušic a přes Spišský Štvrtok přijedete až do Spišské Nové Vsi, odkud je několik možností dopravy.

Kremnické o Štiavnické vrchy

V této oblasti je možné na malé ploše nalézt řadu jezer a vodních nádrží vytvořených hornickou činností. Město Banská Štiavnica je díky historickým památkám zařazena na seznam pokladů kulturního dědictví UNESCO a patří mezi světové unikáty Co se týče jejího okolí, určitě mu patří přívlastek „cyklistický ráj“. Obě trasy jsou opět vhodné pro všechny typy kol.

1. den (50 km)

Odstartujete v Kremnici, kde stojí za zmínku městský hrad, gotický kostel a muzeum mincí. Přímo ve městě je třeba se držet směru na obec Nevolné. Určitě se nespletete, protože strmější kopec tam nenajdete. Z Nevolného vás drobný potůček provede přes Ihráč až do Tmavej hory a k řece Hron, která je vlastně hranicí mezi Kremnickými a Štaivnickými vrchy. Po jeho levém břehu se dostanete na křižovatku, která vás nasměruje na Banskou Štiavnici. Vzhledem k tomu, že toto nádherné město leží přímo v srdci Štiavnických vrchů, opět vás neminou nějaká ta stoupání.

Banská Štiavnica určitě stojí za delší zastávku. Ve městě se nachází 339 památkových objektů, z toho 13 je národních kulturních památek. Mezi nejvýznamnější patří Starý a Nový zámek, Banský soud či Komorský dvůr. V nich jsou umístěny expozice Slovenského banského muzea. Zachovaly se i další památky: gotický kostel Sv. Katariny, románský kostel s empírovou úpravou, původní gotická radnice, Morový sloup atd. Vaše putování doporučujeme zakončit na Rychňavských jezerech, kde jsou v nádherném prostředí umístěny dvě chaty.

2. den (65 km)

Tento den je, co se týče výškového profilu, mnohem příjemnější. Z Rychňavských jezer se vydáte k prý nejkrásnějšímu jezeru v okolí, Počúvadlianskému. Od něho je to jen kousek na nejvyšší vrch v širokém okolí Sitno -1009 m n. m. Výstup je možný jen pěšky. Od Počúvadlianského jezera vás čeká nádherný sjezd po perfektní asfaltce přímo lesem až do vesničky Badán. V ní je třeba odbočit doleva na Klastavský mlýn. Tato pozoruhodnost stojí na Báčovském potoce a ten vás zavede opět krásným údolím do Ladzian. Odtud je to 5 km do Sebechlieb, za nimiž jsou osady Stará a Mladá hora. Stará hora prezentuje lidovou architekturu hontianského typu. Nabílené kamenné domy z 19. století s vinnými sklepy přímo lákají k ubytování.

V Mladé hoře stojí 80 domů se sklípky vysekanými do skály. Pokud se nenecháte zlákat na noc, vrátíte se do Ladzian a přes Žemberovce přejedete do Horše, za kterou se nacházejí krásné meandry potoka Sikenice. Tady stojí také Pálův mlýn. Z Malých Krškán, v nichž vyjedete, se přes Kalinčiakovo dostanete až do Levic, odkud je možné využít další dopravu.

Vysoké Tatry a Pieniny

Představovat Vysoké Tatry by asi bylo zbytečné a hluboký dojem ve vás určitě zanechá i malebná krajina Pienin. l v tomto regionu se najde řada tras vhodných pro silniční i horská kola, popřípadě trekkingová.

1. den (70 km)

Můžete začít v krásné vesničce Tatranská Štrba a první kilometry vás mírným stoupáním dovedou na Štrbské pleso. Přímo nad ním se tyčí štíty Malá Bašta a Končistá a taktéž sjezdovka zo Soliska.

Ze Štrbského plesa pokračujete Cestou slobody do Starého Smokovce. Profil je nenáročný a velmi často se vám naskytnou pohledy z ptačí perspektivy na Podtatranskou kotlinu. Ze Starého Smokovce se dá vyšlapat k Bilíkově chatě, je to však strmé stoupání (8 km a zpět). Dalším známým horským střediskem je Tatranská Lomnice, z níž vede lanovka až na hvězdárnu na Lomnickém štítě (2634 m n. m.). V tomto středisku je také Muzeum Tatranského národního parku s bohatými přírodními, etnografickými a historickými sbírkami. Pět minut chůze od Muzea TANAPu je expozice tatranské přírody.

Po Cestě slobody dojedete až do Tatranské Kotliny Kousek za ní je zpřístupněna Belianská jeskyně. Pro zdatnější doporučujeme zajet až na Sedlo pod Príslopem, které vám nabídne nádherný výhled na hřeben Belianských Tater se štíty Havran (2151 m n. m.) a Hlúpy (2061 m n. m.). Při této zajížďce (20 km tam a zpět) budete projíždět také Ždiarem, který je památkovou rezervací lidové architektury. V této svérázné obci pod vápencovými Belianskými Tatrami se střetnete s pozoruhodnými lidovými stavbami – „ždiarskými dřevěnicemi“. Kdo si tuto atraktivní část nechá ujít, bude pokračovat na Lendak. I tady můžete obdivovat zajímavou architekturu srubových domů.

Dále je nutné projet přes Slovensku Ves podél potoka Biela až na hlavní cestu a po 1,5 km odbočit na Podbořany Za touto vesničkou vás nezpevněná cesta kolem zemědělského družstva přivede do obce Toporec a odtud až na Pienu. Ovšem cesta přes Toporecké sedlo má 12ti procentní stoupání, takže se zapotíte. Putování zakončíte v Haligovcích.

2. den (40 km)

Ráno doporučujeme překonat průlom Dunajce. Vede tam nezpevněná lesní cesta po jeho jižním břehu a odhaluje krásy krajiny pod vyhlídkovým vrchem Tri Koruny. Na druhé straně Dunajce je už Polsko. Na konci slovenské části průlomu se nachází legendární Storočný pramen.

Za Lesnicí je na řadě kratší stoupání, ale odměnou vám bude nádherný výhled na údolí říčky Kamienka, která vás dovede až k řece Poprad. Na ní leží město Stará Lubovňa s dominantou hradu Lubovňa. V něm je umístěno Vlastivědné muzeum s expozicí cechů, řemesel, historie hradu a regionu. Na tomto hradě byl vězněn slovenský dobrodruh Moric Beňovský, který se stal na konci života králem na Madagaskaru.

Výlet si můžete naplánovat i do Národopisné expozice v přírodě, skanzenu pod hradem Lubovňa. Na ploše pěti hektarů je umístěno 24 srubových objektů ze severovýchodního Spiše. Pro vytrvalce ještě jeden tip na závěr. Devět kilometrů na sever od Staré Lubovně je známé poutní místo, obec Litmanová. Ze Staré Lubovně se pak můžete přemístit vlakem či autobusem.