Ač se to nezdá, tak malá a zdánlivé nedůležitá část těla jako je chodidlo, má při jízdě na kole významnou roli. Ne nadarmo je nazval Leonardo da Vinci mistrovským kouskem architektury těla a uměleckým dílem zároveň. Význam chodidla vyplývá už jen z toho, že spolu se správnou funkcí kotníku přenáší sítu nohou na pedál.Číst dále »Klenba nad pedálem
Pokud chcete skutečně vědět, odkud pochází síla, která pohání pedály, podívejte se na pozadí profesionálů. Zvláště začátečníci nechápou, že hýžďové svaly jsou důležitější než čtyřhlavé svaly stehenní v přední části stehna.Číst dále »Tajemství silných nohou
Při delších jízdách na kole nezřídka dochází k bolestivým poškozením nervů na rukou, která mohou trvat měsíce a v extrémních případech se musejí cyklisté podrobit operaci. Bolest se objevuje ve chvíli, kdy je tzv. ulnární nerv stlačován nebo na něj působí vibrace kola. Ulnární nerv je jedním z mnoha nervů dolní části paží, vede podél vnitřní strany předloktí a vyúsťuje do bříška dlaně. Stálý tlak na řídítka v této oblasti může vést ke ztrátě citlivosti a omezení pohyblivosti malíčku, případně i ostatních prstů. Pokud není tato porucha léčena, dochází až k tzv. ulnární neuropathii, nervové chorobě někdy také laicky nazývané „řídítkové obrně“, která se může stát trvalou.Číst dále »Řídítková obrna
Zima se nám pomalu blíží ke konci a každý netrpělivě očekává nejen příchod jara, ale především krásné a slunečné počasí, které umožní po dlouhé zimě vyjet na kolech do přírody. Stejně tak ale asi většina z nás dobře zná ten pocit únavy, který přichází už po mírné zátěži – časté bolesti hlavy, kloubů a rychlou unavitelnost svalů. Zkrátka je tu jarní únava.Číst dále »Jarní únava a co s ní?
Každý sportovní výkon, tedy pochopitelně i jízda na kole, je ovlivněn jednak prostředím, ve kterém se provozuje,.ale i probíhajícím ročním obdobím. S nastupujícím létem se pokusíme o shrnutí hlavních zásad, jimiž by se měl každý cyklista v horkém počasí řídit.Číst dále »Léto se může z cyklistova ráje lehce změnit v peklo
Litry potu chrání cyklistu v horkých dnech před vedrem. Přitom ovšem tělo ztrácí vodu a důležité minerály. Kdo si chce uchovat výkonnost, musí vědět, jak a čím ztráty nejlépe nahradit. Kolik vedra snese cyklista? Zásadně musí tělesná teplota zůstat v rozmezí mezi 36.5 a 37.4 stupni Celsia. Lidské tělo je sice schopno krátkodobě zvládnout i vysoké teplotní výkyvy, ale enormní přehřátí tělesného jádra může být v extrémních případech i smrtelné.Číst dále »Vedro – bitva o zdraví a někdy i o přežití
Pohybem v náročném terénu se cyklista chtě nechtě vystavuje vyššímu riziku úrazu. Šance na pád úměrně stoupá s rychlostí, obtížností terénu a únavou. Jak se správně zachovat při úrazu svého kamaráda? Jak správně a účinně poskytnout první pomoc, aby byla opravdu pomocí? Možná to někomu může připadat jako obehraná písnička, ovšem záchrana lidského zdraví nebo dokonce života za to určitě stojí.Číst dále »Aby první nebyla poslední
