Nemažete, klepe to. Mažete, klepe to stejně. Tak nějak by se dal parafrázovat známý slogan z filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje!“, aby to odpovídalo stavu této situace na jízdním kole. Máme pocit, že každému už na kole někdy něco vrzalo, klepalo a hlavně praskalo, lupalo a cvakalo. Pojďme se tedy společně podívat, jak odhalit, co to je, a jak to odstranit.Číst dále »Klepeto
Pořádný bike – a náš biker by si žádnou odloženinku nebo atrapu MTB, jak dá rozum, nekoupil -předprovozním seřízením u prodejce a majitelovou předletovou kontrolou sice přeskočil miminovská i jinošská léta na cestě k dokonalosti, ale pubertálnímu zrání v bezvadně fungující mechanizmus se vyhnout prostě nedá. A tak jako zmizí uhříky z tváře dorostencovi, najeté kilometry chladí drsnost povrchů otočných i kluzných uloženi, bovdenové tahy dostanou svoji konstantní délku a pevná spojeni se stanou opravdu pevnými. Chce to jen jistý čas, uměni zasáhnout v pravou chvíli a teoretické vzdělání.Číst dále »Bike v záběhu #2
Každý mechanizmus si ho musí odbýt a bike není výjimkou. Ani sebedokonalejší kousek se v tomhle období prvních 150-200 km nevyhne nárůstu provozních poruch a často banálních problémů. Biker je tak zmítán protichůdností nadšení z nového, dokonalejšího a výkonnějšího a pocitů rozčarování a zklamání ze závad, o kterých byl přesvědčen, že se jich zbavil spolu se starým kolem. Hlavu vzhůru, sokolíci, zlá doba pomine! A poznámky nezasvěcenců: …dyť to máš nový, néé? – sice berou chuť do života, ale ukazují také na úplnou neznalost zákonitostí provozní spolehlivosti. Vždy je dobré vědět, ale jde také o to, abychom záběhem prošli bez zbytečných následků. My – ale hlavně kolo.Číst dále »Bike v záběhu #1
Oblast Klínovecka v Krušných Horách je pravým rájem ortodoxních bikerů, ale najde tu své cesty i cykloturista pohodář toužící po pohodlné jízdě nádhernými horami plnými tajemných a romantických zákoutí s rozpadajícími se pozůstatky prastarého osídlení a těžební aktivity našich uranové rudy chtivých předků.Číst dále »NEJTRAIL – Michalův
Míst, kde se dá na biku špičkově vyřádit, jsou mraky. Narazíte na ně často náhodou během delších vyjížděk a řeknete si: „Sem se jednou vrátím.“ Málokdy se to ale podaří, protože je tolik jiných neprobádaných a nepokořených tras, že za jeden obyčejný lidský život se to všechno prostě ani zvládnout nedá. A najít si třeba po práci na hodinku na dvě čas a vyrazit do blízkého okolí na švih, který vydá za tři, to předpokládá kvalitní terén za humny.Číst dále »NEJTRAIL – Danův
Věřte, že Krušné Hory nejsou vůbec zničené, jak se povídá, i když jsme za ten drb rádi, protože nám tu aspoň neblbnou s hromadou zákazů jako na Šumavě… Dá se bez nadsázky říct, že pokud se budete na vrcholcích držet jakékoliv turistické značky, moc si užijete. Berou-li vás pamětihodnosti, pak stačí mít jen oči otevřené a občas se zastavit. Přikládám jakousi mapu s částí doporučených tras a míst, která máme asi nejraději. Můžete to projíždět cikcak a kombinovat jak chcete; celé to vyjde asi na týden náročnější bikovačky.Číst dále »The best of Krušné Hory
Bylo září roku 1801. Na ulicích Moskvy bylo hlučno. Konaly se oficiální slavnosti – korunování cara Alexandra I. Když slavnosti dostoupily vrcholu, objevil se neočekávaně podivný průvod velikého davu lidí. V jeho čele jel na jakémsi divném vozidle člověk. Seděl jako na koni na lavičce nad dvěma tenkými železnými koly. Nohy člověka se opíraly o malá stupátka u osy předního kola. Vozidlo s člověkem nikdo za sebou netáhl, nikdo je zezadu nepostrkoval, jelo samo a nepadalo na stranu, což vzbuzovalo obecný podiv, ačkoli jeho kola byla postavena nikoli vedle sebe jako u obyčejných vozů, nýbrž za sebou. Jméno člověka, sedícího na „samotočném vozíku“, znělo Jefim Michejevič ARTAMONOV.Číst dále »Vlast velocipedu
