Bike v záběhu #2
Pořádný bike – a náš biker by si žádnou odloženinku nebo atrapu MTB, jak dá rozum, nekoupil -předprovozním seřízením u prodejce a majitelovou předletovou kontrolou sice přeskočil miminovská i jinošská léta na cestě k dokonalosti, ale pubertálnímu zrání v bezvadně fungující mechanizmus se vyhnout prostě nedá. A tak jako zmizí uhříky z tváře dorostencovi, najeté kilometry chladí drsnost povrchů otočných i kluzných uloženi, bovdenové tahy dostanou svoji konstantní délku a pevná spojeni se stanou opravdu pevnými. Chce to jen jistý čas, uměni zasáhnout v pravou chvíli a teoretické vzdělání.Číst dále »Bike v záběhu #2



Bylo září roku 1801. Na ulicích Moskvy bylo hlučno. Konaly se oficiální slavnosti – korunování cara Alexandra I. Když slavnosti dostoupily vrcholu, objevil se neočekávaně podivný průvod velikého davu lidí. V jeho čele jel na jakémsi divném vozidle člověk. Seděl jako na koni na lavičce nad dvěma tenkými železnými koly. Nohy člověka se opíraly o malá stupátka u osy předního kola. Vozidlo s člověkem nikdo za sebou netáhl, nikdo je zezadu nepostrkoval, jelo samo a nepadalo na stranu, což vzbuzovalo obecný podiv, ačkoli jeho kola byla postavena nikoli vedle sebe jako u obyčejných vozů, nýbrž za sebou. Jméno člověka, sedícího na „samotočném vozíku“, znělo Jefim Michejevič ARTAMONOV.